close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
 

Část 4. Ztracen

15. března 2011 v 17:32 |  Můj příběh
Bloudil dál a dál. Už ani nevěděl, kam to jde. Jen uvnitř tak nějak věděl, kudy jít. Jen si to neuvědomoval. Pro Myla to ted bylo opravdu těžké. Ztratil otce, domov a s ním je něco v nepořádku. Už se dokonce bojí jakého-koli kontaktu s lidmy. Neví co od sebe čekat a nechce nikomu ublížit. Byla zrovna půlnoci a pomalu se blížil do jedné vesnice. Nemohl si nevšimnout jeho hladu a žízně. Byl tak vyčerpán, že se doslova donutil zajít do místního hostince. Byl však stále obezřetný, protože tu nikoho neznal. Nevěděl proč, ale většina osazenstva ho chvíli s napětím sledovala. Usedl tedy ke stolu a dělal jako by nic. Objednal si jídlo, pití a jen tak celý večer posedával. Pak si všiml jisté osoby v kápi, jak namířila k němu. Byl to nějaký muž. Usedl k němu a představil se. "Zdravím tě. Jmenuji se Marco. Ty mě neznáš, ale já o tobě něco vím. Například, že si se setkal s Larikou, a že ti dala ten kámen." Mylo jen zíral. "S Larikou?" Zeptal se Mylo. "Ano, pěkná dívka leč záhadná, zářivě modré oči. Říká ti to něco?" Mylo si nebyl jistý, zda mu může věřit. Ale momentálně neměl co ztratit.

"Dobrá tedy. Jsem to já a ano, mám ten kámen. Takže ona se jmenuje Larika. Co o ní ještě víš?" Zeptal se odhodlaně. Marco se jen zakřenil "To ted ještě nechceš slyšet." Odvětil. Ale to se Mylovi nelíbilo. Chtěl už o ní něco vědět. Chytil Marca za límec a odtáhl ho z hostince. "Tak a teď mi řekni, kdo je Larika a co ještě o mně a mé situaci víš!" Marco se tedy rozhodl mu pár věcí objasnit. "Tak poslouchej. Nejsem tvůj nepřítel, ale takhle se mnou jednat nebudeš. Ale povím ti tedy něco. Larika...jak sis mohl všimnout není to obyčejný člověk. Ona vlastně ani člověk není. Je to míšenec." Mylo zpozorněl. "Míšenec? Koho nebo čeho?" Zeptal se Mylo. "No je to trochu složitější. Hlavně co se týká její matky. Její otec je upír a její matka..no, pro tebe bude lepší označení anděl. Ale není to anděl, jak si to vy lidé představujete. Ano, zastává stranu dobrá. Asi si říkáš, jak se anděl a upír mohli dát dohromady. Je to jednoduché. Když bylo upírovi sotva pár století a lovil v lese zvěř, narazil na místo kde upřostřed bylo oslepující světlo. To ale začalo zhasínat. A pak ji uviděl. Byla tak krásná, že uchvátila i upíra. Po čase se do sebe zamilovali. Ovšem nemohli nadále být spolu. Cloros byl temným stvořením noci a ona byla anděl dobra. Nevydržela totiž, jak v Clorosových očích viděla tu touhu zabíjet. Rozhodla se opustit pozemský život. Ale to nemohla jen tak udělat. Čekala Lariku. Porod ji málem stál život, ale nakonec to zvládla a mohla se přeměnit do jiné formy bytí. Larika musela zůstat na zemi s otcem. Byla ale velmi zvláštní. Jak už jistě víš má zářivě modré oči, ale to není vše. Má také pár vlastností po matce. Dokáže se telepaticky spojit s kýmkoli, zvládne se rychle pohybovat, v přítomnosti kamene, který máš, může nechat kolem sebe ovinout zářivé světlo. Proč a k čemu to je to nevím. Ale bohužel taky pochytila něco od otce. Nemůže na sluneční svit a jakmile ochutná krev, vylezou ji špičáky a má jaký-si záchvat upírské zuřivosti. Prostě ji ovládne její upírská povaha. Cloros se ji snaží využívat pro své účely, ale má v sobě dobro po matce. Takže často jedná Clorosovi za zády. Proto se ji dá věřit." Mylo byl rozhozený. "Ona je Clorosova dcera." Už chápal, proč se tehdá v lese už znali. "A co ten kámen a co s tím vším mám společné já?" Mylo se bál odpovědi, ale musí znát pravdu. "Podívej se, já toho nevím tolik. Vím jen, že sehraješ důležitou roli v tom všem. Jak upíři, tak andělé tě budou potřebovat k tomu, aby zavládl mír. Ale nejdříve musíš ty sám najít tu správnou cestu. A věř, že to nebude jednoduché. Máš v sobě dobro, ale také velké zlo."

Náhle uslyšeli kroky, jak se k nim blíží. Marco se jen otočil a zmizel. Mylo radši utekl do lesa a dále pokračoval v cestě. Během dalšího bloudění si dával dohromady, co už ví. A je jasné, že musí najít Lariku. Musí se něco dozvědět o tom kameni a o tom co se děje mezi upíry a anděli. Ale kde ji hledat? To Mylo neví. A tak dál s pocitem zatracení pokračuje v cestě s nadějí, že se dozví pravdu.